Vhledem k tomu, že v posledních dnech se mnou není žádná sranda (protože se denně zaobírám myšlenkou, jak být chytřejší a učím se na státnice), nemám ani psací slinu. K tomu mám taky vysvětlení, denně napíšu přes 20 A4 ručně, už mám zas studijní mozol (pro nezasvěcené pdf typy - na prostředníčku vám roste hrouda a lezou vám žíly z ruky, protože u takového blázna, co v dnešní elektronické době píše výpisky rukou být prostě nechtějí (ty žíly myslím). Jinak všichni ostatní si samozřejmě přejí být po mém boku, obzvlášť v těchto psychicky vypjatých dnech.
V posledních dnech neblbnu jen já, už i pes cití, že je ve vzduchu něco podivně plazivého, co na člověka přenáší bláznivé myšlenky... Někdy mám až pocit, že si neuvědomuje svou velikost. Když fotky viděla moje mamka, hned se zděsila, jestli náhodou Alfíčka nebolí bříško a jestli bychom ho neměli vzít k doktorovi..."Prd mami, jen mu šibe" :D
Nicméně to, že já jsem na odstřel neznamená, že se v Dánsku nic neděje. Tento týden nám tady v Billundu probíhá festival, kde si každý přijde na své. I když zaměření je spíše pro děti, když nejste úzkoprsí, vyhrajete si. Jako třeba my o víkendu.
V neděli jsme byli na festivalu jídla, kde jsem si v rámci adaptace do místní kultury dala dánské menu (žádná sláva vám povím, už jsem zapomněla, jaké ňamky nám dělali v Odense ve škole) takže mě ještě druhý den bolelo břicho z dánského karbanátku a bramborového salátu (studený oběd můj organismus neuznává). Neumím si vybrat :( Martin měl pěkně gulášek v chlebu a řádnou klobásku :D (njn, když si blbá a dáváš si studené brambory, tvůj pech...)
Ale teď už zpět k jádru pudla. Moc mě baví to, jak si v Dánsku najdou tolik příležitostí něco slavit. Slaví vehementně každé narozeniny, každý festival a událost je doprovázena salvou vlajek, červenou barvou, dortíků a kávou. Převážně for free.
Takže co se nám dnes nestalo. Jdu si nakoupit a hle... Můj oblíbený obchod slaví narozeniny :D (34-té)... žádné kulatiny, ale dortů měli plné sklady. Takže si představte tu paradoxní situaci, že vám obchod otevře sklad a mezi paletami vám nabízí dortík (bez vlaječky to nejde) a kávu. No není to paráda? Takže překvapivě mě z mizerné učící nálady vytáhly dánské vlaječky. No vždyť přece....NEJLEPŠÍ VĚCI JSOU ZADARMO :) Asi tam teď budu chodit každý den do konce týdne, protože když se v Dánsku něco slaví, tak vehementně...tzn i několik dní :D
Žádné komentáře :
Okomentovat