Proč žít v Dánsku? a ztratit domov...

Nikdy jsem nebyla takový ten typický vlastenec, co hájí Českou republiku v hospodě, říká si, že to může být i horší a je nejvíc hrdý při olympiádě a mistrovství světa. Doma to mám moc ráda, ale vždycky mě srdce mě táhlo za hranice.

Teď to mám... Není všechno tak růžové, jak se zdá. Věci se umí lesknout jako pozlátko, ale když tu čokoládu rozbalíte, zjistíte, že jste si koupili polskou náhražku, která jen na povrchu vypadá pěkně. Nejsem zrovna schopná určit v které fázi kulturního šoku jsem, protože v mém případě je to trošku něco jiného. Nejsem tady jen na semestr a párty s Erasmáky. Jsem tady i proto, že si tady chci najít práci a  žít po boku Slováka, kterému už před lety ruplo v hlavě, že se usadí zrovna tady. Ale zpět ke kulturnímu šoku (Honeymoon phase, Crisis prase, Acceptance, Adjustment). Asi to vypadá na krizi. Protože poslední dva týdny jsem strávila především srovnáváním, co je tady lepší a hledáním důkazů, že má smysl to zkusit. Musím ale přiznat, že část mé hlavy už má nohy ze fázi akceptace a přizpůsobení, ale celému pochopení země mě čeká ještě dlouhá cesta

Aby to bylo lépe stravitelné, vypsala jsem si věci, které si na obou zemích cením a které mě zase naprosto vytáčí.

ČR a důvody, proč bych se chtěla vrátit

• Sociální život je bohatší. Všechny máte na dosah sms. Můžete překvapit v práci, či vylákat na odpolední dort, když máte vy nebo kamarádka trápení. Tady můžete akorát poslat holuba, nebo WhatsApp s podporou
• Je to můj domov. Jak to tak alespoň cítím. Vždycky, když se procházím ve městě kde jsem se narodila, nebo v Praze, mám takový ten vnitřní pocit. Tohle je moje, sem patřím. 
• Nic nenahradí váš rodný jazyk. To když si můžete dělat legraci z Pražáku, Brňáků či jiných přízvuků. Když kamarádce vysvětlujete svou depresi, tak se to prostě anglicky úplně přesně říci nedá
• Začali chybět i některé české potraviny :)  
• Zjistíte, že i když jste si namlouvali, že se vám vaši nejbližší nevzdálí, stane se to. Nejde být v kontaktu s jejich denním životem tak jako dřív. Najednou si uvědomíte, že vám ségra zase už dva týdny nenapsala a když jo, tak jednu, nebo dvě věty, což se špatně snáší
• Není tady žádný kopec, na který můžete vylézt a zařvat si do dálky a vypustit tak všechny své emoce. Nejvyšší "hora" Dánska má 170 m
• Chybí mi české víno a pivo. Ještě že naši byli na Moravě a čeká na mě teď zásoba
• Rodina a přátele. Až daleko od nich si uvědomíte, jak moc vám chybí a jak moc s nimi chcete mluvit o to víc, když jste jim vzdálení. Když jste srdcař jako já, který je rád ve společnosti své rodiny a miluje chvíle, když jsou všichni spolu
• Dánský jazyk. Čím dál víc mám pocit, že to nemůžu nikdy dát. Obzvlášť takový debil na jazyky jako jsem já. (Jediné co mi hraje do karet je, že kurzy Dánštiny jsou zdarma)
• Dán vás nikdy nebude brát jako součást společnosti (jako Dána). Drží si odstup. Baví se mezi sebou a nepotřebují kontakt s cizinci. Je těžké získat jejich "srdce". Jsou samozřejmě výjimky :) ale když to bereme plošně, tak z nich takový pocit můžete mít
• Nemůže si každý den přečíst METRO po cestě do práce, protože noviny, které prodávají jsou psané neidentifikovatelným sanskrtem
• Když chcete jít cvičit, musíte dost hledat, aby lektorka vedla hodiny v angličtině. Protože sice se všude se dozvíte, že každý Dán umí anglicky, ale proč by vedla hodiny v angličtině, že? Když předpokládá, že jsou tam samí místní 
• Když si chcete v Dánsku koupit auto, rozhodně to není prdel. Daň je natolik vysoká, že začínám chápat, proč tu tolik lidí jezdí na kole. Daň se počítá z hodnoty auta. Začíná na 120% a může se vyšplhat až na 180% ceny auta. Což znamená v konečném důsledku, že za peníze, které si v Dánsku koupíte Peugeot, nebo Hyundai (nic osobního) v Čechách máte BMW, či Volvo
  

Proč chci bojovat o své místo na slunci v Dánsku

• Dánsko mě zklidnilo. Skoro nikdo tady nehoní kariéru, všichni se nejvíc těší domů za rodinou a na to, jak si uvaří společnou večeři. Začínám mít pocit, že můj život má vyšší smysl, než se uhnat na kariéře a své ambicioznosti
• Dánové obecně více sportují. Když jedete na kole, můžete potkat i pár v požehnaných letech, který běží proti vám (tedy pardon - paní běží, pán vedle ní jede na kole). trochu frustrující pocit získávám z jízdy kolem posiloven, které jsou více méně pořád zaplněné 
• Dánsko je sociální stát, který se o vás postará. Nezaměstnanost je tu velmi nízká (v roce 2008 se jim to povedlo stáhnout až na 1,9%, normálně se ale pohybujeme okolo 4-6%). Takového bezdomovce tady skoro nenajdete. A když ano, tak se na něj společnost dívá dost odměřeně. Naposledy na vlakové zástavce jsem viděla pána, který se snažil něco "uloupit" od kolemjdoucích. Ale měl to dost marné. 
• Když tady vystudujete vysokou školu a nemůžete najít práci, systém se o vás postará. Dva roky dostáváte podporu na žití, která po odečtení daní je okolo 10 000 DKK, což je více než průměrný plat v ČR. Problémem je, že jsem tady nevystudovala celého Magistra :D takže smolík
• Vysoká škola je zdarma. Pro všechny i pro cizince. dokonce máte možnost získat finanční podporu od státu, když si najdete práci na pár hodin v týdnu. Bez práce nejsou koláče. Ty jsou jen pro Dány, ty dostávají podporu okolo 5000 DKK/měsíc (jestli si to dobře pamatuji) i bez práce :D 
• Daně jsou vysoké, ale člověk má pocit, že je neplatí do černé díry (Blanky, nedodělaných dálnic, trafik). Plyne mu z toho mnoho benefitů. Silnice vypadá jako silnice a ne panelovka
• Na mateřskou se chodí jen na půl roku. Druhý půl rok má otec, který ho může převést na matku. Takže všeho všudy rok doma. To zas tak nebolí holky a hlavně to není kariérní vražda, když chcete dvě děti  blízko u sebe
• Trade union (naše Odbory) tady mají nějaké slovo. Pomůžou vám se zaměstnavatelem vyjednat peníze, které vaše pozice vyžaduje. Když jde firma do likvidace, postará se o zaměstnance (najde jim práci a zařídí náležité odstupné)
• Work life balance něco znamená. 1:1 meeting s nadřízeným je na běžném pořádku. A co se řeší? Kde se vidíš za pár let? Jak se má rodina? Co tě trápí? Máš nějaké pracovní potíže, s kterými potřebuješ pomoct?
• Finanční stránka práce v Dánsku je velmi zajímavý důvod, proč tady dělat i uklízečku. 
• V Dánsku je pracovní týden pouze 37,5 hod
• 30 dní dovolené je taky prima věc, obzvlášť, když strávíte dost času na cestách do Čech a pak chcete někdy vyrazit i na dovču
• Dán se na vás nepovyšuje. Nedává vám najevo, že si vydělává více peněz než vy, natož pak že má vyšší společenský status. Dánové jsou si všichni rovni, tykají si a jsou vůči sobě dost otevření (i když to vyžaduje bolavou pravdu)
• Když máte psa, máte ho i kam vzít. Zeleně v Dánsku dost a parků/lesů přímo pro psy také 

Možná na mě padl splín právě kvůli tomu, že se chystám na Velikonoce domů. A možná taky proto, že jsem se rozhodla definitivně si sem přivést veškerou svou výstroj (což v mém případě vyžaduje dodávku - oblečení, knížky, kabelky, boty, vybavení kuchyně, šperky, šálky).

Už jsem dokonce poslala nějaké životopisy, takže není cesta zpět. Jde se bojovat. Ale nebýt Martina a pár přátel v Billundu, tak mě tady asi nic neudrží.