V Dánsku se prostě všechno slaví

Vhledem k tomu, že v posledních dnech se mnou není žádná sranda (protože se denně zaobírám myšlenkou, jak být chytřejší a učím se na státnice), nemám ani psací slinu. K tomu mám taky vysvětlení, denně napíšu přes 20 A4 ručně, už mám zas studijní mozol (pro nezasvěcené pdf typy - na prostředníčku vám roste hrouda a lezou vám žíly z ruky, protože u takového blázna, co v dnešní elektronické době píše výpisky rukou být prostě nechtějí (ty žíly myslím). Jinak všichni ostatní si samozřejmě přejí být po mém boku, obzvlášť v těchto psychicky vypjatých dnech. 

V posledních dnech neblbnu jen já, už i pes cití, že je ve vzduchu něco podivně plazivého, co na člověka přenáší bláznivé myšlenky... Někdy mám až pocit, že si neuvědomuje svou velikost. Když fotky viděla moje mamka, hned se zděsila, jestli náhodou Alfíčka nebolí bříško a jestli bychom ho neměli vzít k doktorovi..."Prd mami, jen mu šibe" :D

Nicméně to, že já jsem na odstřel neznamená, že se v Dánsku nic neděje. Tento týden nám tady v Billundu probíhá festival, kde si každý přijde na své. I když zaměření je spíše pro děti, když nejste úzkoprsí, vyhrajete si. Jako třeba my o víkendu.

V neděli jsme byli na festivalu jídla, kde jsem si v rámci adaptace do místní kultury dala dánské menu (žádná sláva vám povím, už jsem zapomněla, jaké ňamky nám dělali v Odense ve škole) takže mě ještě druhý den bolelo břicho z dánského karbanátku a bramborového salátu (studený oběd můj organismus neuznává). Neumím si vybrat :( Martin měl pěkně gulášek v chlebu a řádnou klobásku :D (njn, když si blbá a dáváš si studené brambory, tvůj pech...)

Ale teď už zpět k jádru pudla. Moc mě baví to, jak si v Dánsku najdou tolik příležitostí něco slavit. Slaví vehementně každé narozeniny, každý festival a událost je doprovázena salvou vlajek, červenou barvou, dortíků a kávou. Převážně for free. 

Takže co se nám dnes nestalo. Jdu si nakoupit a hle... Můj oblíbený obchod slaví narozeniny :D (34-té)... žádné kulatiny, ale dortů měli plné sklady. Takže si představte tu paradoxní situaci, že vám obchod otevře sklad a mezi paletami vám nabízí dortík (bez vlaječky to nejde) a kávu. No není to paráda? Takže překvapivě mě z mizerné učící nálady vytáhly dánské vlaječky. No vždyť přece....NEJLEPŠÍ VĚCI JSOU ZADARMO :) Asi tam teď budu chodit každý den do konce týdne, protože když se v Dánsku něco slaví, tak vehementně...tzn i několik dní :D

Dánština... aneb jak se z toho nepo...rat!!!

TVL....Co to je? Proč já? Takový talent na jazyky musí být vystaven něčemu tak ohavnému - jako je dánština....Jedinou cestu zatím vidím ve sladkostech a čokoládě (musela jsem se prostě po cestě zastavit v pekárně, vždyť si to zasloužím), kdyby měl někdo jiný nápad, jak na to, sem s ním (nechci být kvůli dánštině jako bečka)




Vhledem k tomu, že v Dánsku začíná školní rok již od 10.8...Tak mi mé lekce dánštiny začaly už v pondělí. Bála jsem se toho jakože fáááákt hodně, takže se mi to zdárně povedlo odložit i po dobu studia v Odense. Ale teď už prostě nemůžu utéct hrobníkovi z lopaty. Kurzy dánštiny jsou naštěstí zdarma (po dobu několika let). Hádám, že platit by nikoho nedonutili za takovou torturu.

Časově jsme na tom taky parádně, dvakrát týdně od 7:30 - 9:45 :) bez pauzičky mňamka

Takže pro krátké shrnutí, mám za sebou dvě lekce a už teď mám pocit, že si hlavou proženu kulku. (A do toho ještě učení na státnice, tvl proč já :D). Ale pojďme k věci, ať z toho taky něco máte.

• první kámen úrazu - výslovnost (proboha, že se to jinak čte a jinak píše jsem věděla, ale že to na papíře bude úplně jiné slovo, než co na vás "vyblejí" to je čekat ani nedá.

• hedder - čti hyla (i když to je jen můj pokus o výslovnost) - jmenovat se :D, dál jsem se "skoro" nedostala, když na mě zkouší jiná slovesa, tak tápu (alespoň vím, čí sem)

takové ilustrace mají pomáhat s výslovností (žralok jede....)

• abeceda - mají "jen" 29 písmen, z čehož jsou 3 písmena z jiného světa. 

• Æ - vyslovují se něco jako (ae dohromady), kdo by to řekl, když to dohromady i píší (jaká smůla, že tohle písmeno máme všichni (v kurzu) v názvu ulice, kde bydlíme :D
• Ø - hrozně důležité písmeno, je ve slově pivo (ØL) :( sakra, nebudu si umět objednat ani pivo, jinak je to také ostrov pro abstinenty 
• Å - hm, pěkné A se stříškou, čte se něco jako o s hodně našpulenou pusou

Naše první hodina vypadala přesně takto :D

• otázky - všechny začínají na Hv...cool. Ale co pak dál sakra... Jak totálně zmatená, ještě jsem nenašla mnemotechnickou pomůcku, jak na to (pardon za mou fonetiku, to nemůžu dát ani to hranatých závorek :D)
• Hvad (čti va) - česky co
• Hvor (čti vo) - česky kde
• Hvordan (čti voden) - česky jak
• Hvorfor (čti vofa) - česky proč
• Hvornår (čti něco jako vono :D) - česky kdy
• Hvem (čti vem, m už musíš polykat) - česky kdo
• Hvilken/Hvilket/Hvilke (čti vilken, n hodně potichu) - jaký - záleží na osobě a čísle
• Hvor mange (čti vomange) - česky kolik
• Hvor længe (čti voling) - česky jak dlouho 
• sranda slova - už jsem objevila pár parádních slov, které si pamatuji právě pro to, že jsem si vymyslela pomůcku
• Hun - česky ona ----- takže to musí být HUsa
• Han - česky on -------takže on musí být zákonitě HANdsome 
• gift - česky ženatý (nerozlišují, takže nějsem ženatá) ---- nedostala jsem ten zatím ten dárek být vdanou paní :D
• tři verze jak číst D - prostě nesmíte žít v bludu, jako já do teď, že když vidím D, čtu D a je to (NENENE slečno, žádné takové)
• měkké d (čteš jako naše l)- když d leží po samohlásce, takže naše jméno David (čti něco jako Davil :D)
• tvrdé d (naše normální d) - většinou na začátku slova a zbytek variant
• a tiché d (prostě ho nepřečteš) - když je d ve spojení s -nd, rd, ed, ds,dt
• sranda slovo, kde jsou dva druhy d: en fodbold (čti fulbol) = fotbal
• tři verze A - jéééj a tím to nekončí, zatím umím jen a, ale máme ještě další samohlásky
• normální naše a - když je ve spojení s r (před nebo za), nebo ve spojení s double písmenem  př. fra, kaffe, far
• dlouhé a - které se čte jako dlouhé é, pravidlo: když je za a pouze jedna souhláska, př. at  male, en abe
• krátké a - které se čte jako krátké e, pravidlo: více jak jedna souhláska za a , př. vand (čti ven = voda)

Abych byla objektivní, našla jsem si na dánštině dvě pozitivní věci:

• máme super učitelku (akční, hezká, mladá, svěží, umí používat moderní technologie, takže DÚ máme na facíčku)
• dánština neskloňuje (největší terno, které jsem zažila na francouzštině. Kruci, já jsem ráda, že si pamatuji, jak se to sloveso řekne a ještě k tomu si pamatovat 6 tvarů? ----NO WAY... Takže tohle naštěstí řešit nemusím u dánštiny

Abychom byli dostatečně multi-kulti třída, tak jsme ve složení - Češka, Rumunka, Ir, Skot, Indka, Američan, Němka, pár Filipínek, Korejka, Číňanka :D

Takže na závěr, příští týden musím zas, takže celý víkend budu opakovat, abych nebyla debil, který umí říci jen :

"Jeg taler ikke dansk"

Jo a dám si překladač jako domovskou stránku Chromu asi :D O dalším progresu vás budu informovat.

Když jde práce od ruky... DIY podruhé

Minulý týden jsem se vrátila z Čech zase do Dánska a rozhodla jsem se, že si před učením na státnice ještě trochu "zarobím" :) Projektů v hlavě mám hromadu, ale musí se vždy sejít ještě správná konstalace hvězd, a aby bylo i trochu slušné počasí a dalo se moje tvořeníčko rozložit na zahradě. Protože co si budeme povídat, dýchat všechny druhy barev, lepidel a sprejů  doma není úplně ňamka. 

Takže: 

• počasí vyšlo
• nálada byla
• rádio hrálo
• pivo bylo vychlazené

Teď už jen nasadit sluneční brýle, letní šatky a jde se tvořit.

Po dlouhé době jsem se konečně dostala k technice PATINOVÁNÍ (cítila jsem, že to bude velký, ale že se pro to tak nadchnu, to jsem nečekala, už mám připravenou další skřínku na tvoření :D) 

Nejdříve jsem neměla vhodný nábytek (díky za něj našim českým přátelům v Dánsku :)), pak zas náladu a počasí mi taky nehrálo do karet. Výsledek můžete vidět níže. Já jsem přátelé opravdu nadšená. Skřínka půjde do nově zrekonstruovaného pokoje pro hosty... stejně jako další doplňky, které jsem vytvořila. Doufám, že se bude návštěva cítit útulně :)

Dalším mým počinem byla technika NANÁŠENÍ LAKU NA SKLO. Velký hit internetu. Já musím přiznat, že jsem z toho nadšená nebyla. Zapatlala jsem si od toho pekelně ruce (když děláte s černým lakem, tak si pak člověk rázem připadá jako kominík) mimochodem to nejde vůbec umejt, mega to lepí. Nakonec jsem si musela ruce polejt odlakovačem, protože na tampon to byla příliš velká vrstva. Takže za mě, mnoho povyku pro nic. A ještě k tomu to sklo pořád smrdí lakem, takže já bych z toho stejně asi nepila s důvěrou. Na kamenech to ale zanechává zajímavé efekty, takže techniku ještě zcela nezatracuji. 

Nápad, který není úplně z mé hlavy, ale co už. Prostě jsem se inspirovala na Pinterestu :) Po několika měsících se mi podařilo nasbírat plechovky, které nemají ostré hrany po odstranění vrchního víčka (v Dánsku se jedná pouze o kukuřici Bonduelle :), takže to trošku trvalo nasbírat jich 6). Plechovky jsem natřela akrylovou barvou, vytvořila mírný patina efekt a čekala na svou drahou polovičku, která mi musela zajistit druhou část výrobku. Dřevěnou destičku, na kterou jsme plechovky přišroubovali (teda spíš on, díky lásko) Já jsem si vzala na starost finální zdobení. Myslím, že týmová práce se povedla. Nádobky se dají použít na příbory, tužky či jen jako dekorace. Využití nechám na vás. 

MALOVÁNÍ NA KAMENY - Technika, která mě baví už dlouho, složka na mém Pinterestu je opravdu mohutná. Pořád jsem hledala ty správné fixy/propisky, kterými na ně budu moci kvalitně psát a nebude se mi to rozpíjet (což byl kámen úrazu na dlouhou dobu, zkusila jsem opravdu ranec fixek a popisovačů) Takže problém psaní vyřešen, nakonec jsem si koupila v českém papírnictví nějaké permanentní fixy různých velikostí hrotů a hle.... Jedeme. Sbírka kamenů v Dánsku není problém, když na každý výlet k moři vezmete sáček a na pláži si jich pár naloupíte (mimochodem nákup materiálu na mé DIY fantazie jsou vážné někdy oříšek právě proto, že nejsem dánsky plynně mluvící obyvatel- kupodivu :D takže si píšu velké seznamy do Čech a pak dělám nálety na papírnictví  a domácí potřeby v ČR). Zde se chci pochlubit především svým motivačním kamením, které mi bude pomáhat držet focus při srpnovém učení na státnice (7.9.2015 mi držte palce :D). Zamilovala jsem se do nich, takže je máme na stole a asi tam ještě nějaký čas zůstanou. Ke kamení ještě musím dodat takový fígl na který jsem si musela přijít časem. Miluji, jak se vždycky vybarví, když jsou mokré/pod vodou.... Vyzkoušela jsem různé spreje a laky aby tak zůstaly na stálo. Nakonec jsem se skamarádila s obyčejným leskem ve spreji z obchodu Barvy/Laky.

A když už jsem měla v ruce fixy a kamínky, dotáhla jsem ještě dva projekty, které mi bublaly v hlavě. Dekorace na zeď, či poličku. (sluníčko mám pro mamku sběratelku sluníček :) a druhou destičku mám pro nás s Martínkem, abychom věděli, jak to vlastně mezi námi je :D Jinak samozřejmě musím poděkovat Marťasovi za krásně připravené dřevěné destičky, díky nimž jsem mohla kamínky dotáhnout k dokonalosti.

Pořád jsem hledala techniku, která by se mi na zavařovačkách líbila. Nejsem totiž úplně zastánce laciných návodu, jako obmotat je provázkem nebo natřít jednou barvou a říkat tomu váza. Šla jsem na to trochu jinak. Název techniky bohužel identifikovat nemůžu, protože jsem si jí vymyslela. První vrstva okurkové krasotinky je udělaná bílým akrylem. Pak jsem začala špekulovat, jak docílit nepravidelnosti a zároveň krásy v jednom. Vzala jsem zlatý sprej a začala "plivat" na sklenice. Pozlatit víčka byla další fáze. Nakonec jsem nějaké nerovnosti a nedokonalosti "doťupkala" houbičkou s bílou akrylovou barvou. Pak jsem to nechala přes noc uležet, protože mi pořád připadaly holky trochu drobátko nedomrlé. Dneska jsem vzala tavnou pistoli, milovanou krajku a knoflíky (kterých mám teď po nájezdu na Ebay tisíce :D a vytunila finální verzi)

Poslední objekt zájmu, který zaměstnal mé ruce a hlavu dneska je Bylinkový olej (perfektní dárek :)) ještě ale nevím, kdo bude ten šťastný. Zde žádný speciální návod nepotřebujete. Najít si hezkou nádobu, v které budou bylinky dostatečně sexy je základ. Pak se s tak půl hodinky patlat s každou snítkou (opláchnout, otrhat, trochu pokrájet v případě větších lístků), nadupat to do lahvičky, která často nemá úplně největší průtok :D a bylinky na zimu jsou zachráněné. YES!

Doufám, že jste se mnou vyráběli alespoň v hlavě, budu si tajně přát, že jsem někoho z vás inspirovala :) Jen upozorňuji, budete potřebovat dobrý čistič na ruce (osvědčil se mi Cif) přeci jen všechny ty barvy, olej a  laky mají intenzivní tendence s vámi zůstat déle než je nezbytně nutné. 

T. :)

Dorazíte na návštěvu? Můžeme nabídnout...

Začalo léto a mě došlo, že návštěvě máme asi vážně co nabídnout. Dánsko je prostě krásné, fotogenické a nabízí plno zážitků. Komu nevadí spát na gauči, máme rádi návštěvy :)

Konečně za námi do Dánska dorazili rodiče a ségra. Všichni byli nadšení a myslím si, že další návštěva, která dorazí v srpnu (Martinova ségra) a v září (jeho rodiče) se má na co těšit.

Moje mladší 13-ti letá sestra se samozřejmě nejvíc těšila na Legoland, což je lepidlo na každé dítě. Ale nakonec se jí líbilo i u moře, na písečné duně, na lodi, v lese i doma na terase, kde se vyvalovala s knížkou. Našla si i novou mladší kamarádku, s kterou si mohla hrát a pečovat o ni.

Hlídání pejska, venčení, sbírání bobků, chození v holinkách do obchodu si natolik oblíbila, že se to stalo jejím pravidelným programem. Fotbal se psem a stanování na zahradě před domem byla taktéž její premiéra. Elišky oblíbená činnost je gaučing u TV, ale rychle pochopila, že  karetní a společenské večery či stavění LEGO stavebnic bude lepší zábava. Lalandia nás zase zabavila na minigolf a bowling.

Kempování ve stanu

Karetní a společenské večery

Hlídání malého "pižďucha" :)

Náš pejsek má prostě rád vše, co je paničky... Na barvu nehleď

Lalandia zábava + holinkový život (bez holinek ani ránu)

 Vzhledem k tomu, že se v Legolandu dá vyhrát Mimoň všech velikostí.... Museli jsme přeci mít toho největšího. Láska k Mimoňům se zapřít nedá... Milujeme žluté Tic Tacy :)

 Elišky nadšení pro DIY projekty velmi rychle ochablo, takže jsme vytvořily jen pár výtvorů. DIY s Eliškou (knoflíkování :))

 Láska nebeská

 Výletování s rodiči

Fotbal ve třech... no problem!

To všechno Dánsko nabízí :D, ale i dospělí si najdou to své. Mamka se zamilovala do moře (a dánského hot dogu a táta do horských drah v Legolandu. Když přišli z LEGO muzea, tak dělali chytráky, jak znají všechny Christianseny i staré logo značky. Eliška na závěr pronesla „To bude tak super, až dostaví LEGO House. Potom odsud už neodjedu!“

Už jsme zařadili i jeden dánský recept do rodinné kuchařky.... Dream cake. Všichni na něm frčí a já mám radost, že tak zachutnal :)

Takže koho zaujaly možnosti, které se v Billundu a okolí dají dělat :) připravte se na gauč a dorazte. 

Kdyby někdo měl zájem kouknout na fotky z výletu na Skagen (Grenen) a do Silkeborgu, zde jsou linky: Skagen, Grenen a Silkeborg

Gaudí style... unesli ho mimozemšťani

Ještě jsem nepopsala, jaké dobrodružství jsme zažili v Barceloně. V mém srdci zanechala Barcelona velkou stopu. Ne proto, že je to Barcelona, ale protože jsem se zamilovala do Gaudího architektury, která mě naprosto dostala. 

Podle mého názoru stojí Barcelona za vidění právě a jen kvůli Gaudímu a španělské kuchyni :) Jinak je to velké kosmopolitní město, s nic neříkajícími domy (tedy alespoň pro mě). 

Ale postupně. V Barceloně jsme strávili 3 krásné dny. Hned na první den jsem naplánovala Gaudí tour, protože jsem se nemohla dočkat, až to konečně uvidím na vlastní oči. Svou drahou polovičku jsem přesvědčila, že ty vstupy za to prostě stojí (i když na nich podle mého názoru řádně rejžují. Všechno co alespoň trochu smrdí Gaudím, šup přirážku několik eur navíc... oni si to turisté přeci koupí)

La Pedrera (Casa Milà) - hra světel, "náměstíčko uvnitř domu", popření přímých linií stavby (stěny, stropy, dvěře) - všechno je pokřivené, hrbolaté, děravé, ale přesto překrásné. Díky členitosti stavby byly vynechány i nosné zdi, které jsou naprostým standardem všechních dní. Další důvod, proč si myslím, že se jedná o nevšední budovu.

Balkonky byly vyrobeny ze zbytku železa, které už neměly vyhlídky na další využití. Funkčnost a zároveň extravagance interiéru mě pohltila. Část budovy je přístupná, ale druhou část okupuje jedna ze španělských bank. V ceně vstupenky (20,5 eur) dostanete u vstupu chytrá sluchátka, která vás provádí celou prohlídkou. Nejprve vás vyveze výtah na střechu, která je známa ze všech barcelonských  pohlednic. Kdejakého návštěvníka to rázem zmate, protože si myslí, že je na konci expozice (japonská skupinka dokonce zacpala výstup z výtahu, protože chtěli přeci nejdřív vidět muzeum). Pro mě za mě, já jsem se nejvíc těšila na střechu, protože tady má teprve člověk pocit, že se střetl s mimozemšťany tváří tvář. Je jich tam spousta, koukají na vás z každého rohu :) ale Gaudí to nazval dekorace střechy, protože byl přesvědčen, že užitná by měla být každá část domu (stejně si myslím, že je viděl a chtěl nám je ukázat, tak je zakamufloval do dekoru střechu a všech jeho staveb a říkal tomu inspirace v přírodě :D).

Já jsem si užila focení s ufony (pouze můj překlad :)) a Martin se zase těšil do muzea ve spodních patrech. Člověk se zde dozví, jak neskutečně pokrokový Gaudí byl a co všechno si v té době byl schopný už spočítat. Jeho nadpozemské znalosti statiky jsou pro mě nepochopitelné, vzhledem k tomu, že se používají dodnes. Rozhodně stojí za vidění i za cenu vstupenky. Tady malá ochutnávka z prohlídky:

Chrám Sagrada Familia - větší stavbu jsem snad v životě neviděla, respektive monumentálnější. A to musíme podotknout, že ještě stále není dostavená. Gaudí své plánky kreslil poměrně na hrubo, a většinu věcí dolaďoval až během stavby. Takže když roku 1926 nešťastnou náhodou zemřel, Sagrada zůstala rozestavěna a předurčena do záhuby, vhledem k tomu, že nikdo není moc schopný číst jeho plány a návrhy. Samozřejmě že se o to snaží, ale tempo stavby tím dost trpí. Má být dostavena až v roce 2026. Takže příští návštěva za 11 let :)

Velikost mého objektivu není nikterak ohromující, ale stejně se mi Sagrada do hledáčku prostě nevešla. A hlavně vůbec není fotogenická, většinu dne do ní svítí sluníčko zezadu, takže fotky jsou oparové, neúplné a nejsou prostě schopny zachytit tu monumentálnost, která před vámi stojí, když jste před vchodem. Trochu jsem si připadala jako beruška, co má niternou potřebu přepadnout na krovky, když jsem hledala vršek věžiček. "A to to mají hnát ještě o dva štoky vejš.... Asi mají inženýrku z Prahy :) "

Vstup opět lidová gaudíovská cena (20 eur - buď s guide tour, nebo s výhledem z jedné z věžiček). My jsme si vybrali výhled na Barcelonu. Výhled za mě za to nestál, ale zpátky jsme to vzít nemohli. Ale zase člověk může nakouknout pod poličku a naplivat dělníkům na hlavu.... Protože z věžičky na ně je vidět:) Což jsem mimochodem měla velkou chuť, protože hned při vstupu do hlavního křídla chrámu nám začali sbíječkou tlouct za hlavou, což mě osobně dost rozhořčilo, vhledem k tomu, co člověk prožívá, když do něčeho takového vstoupí. Je to překrásné :), obrovské :), barevné :), členité :), nábožensky velmi silné :), plné turistů :(, plné hluku ze stavby :(, přeplněné lidmi :( a rozestavěné : (takže spousta věcí pod plachtou) :(

Jinak rozhodně doporučuji si koupit lístky předem na internetu, protože když přijdete na blint, tak máte buď smůlu, nebo musíte čekat celé odpoledne, až se na Vás dostane místo, s tím, že na věž už se nemáte šanci dostat tak jako tak. Myslím si, že by to každý měl alespoň jednou za život vidět, nicméně celá návštěva měla spoustu ale. 

Ale stejně se mi to moc líbilo :) Kvalita fotek si tady ale žádá omluvu, protože jak jsem již zmínila, nedá se to pořádně vyfotit.  

Zde ještě pár fotek z Casa Batlló, kam jsme se rozhodli nejít dovnitř, takže jen nějaké postřehy zvenku.

Stejně tak Casa Vincent, která je oficiálně první stavbou Gaudího po jeho studiích architektury.

Pokud se z Vás stane gaudiofil, jako ze mě, doporučuji si koupit nějakou místní knížku o něm, kde si máte šanci přečíst nějaké peprnosti a věci pod pokličkou, které na wiki nenajdete. 

Druhý den jsme si dali pěší procházku (někdy jsme se i povozili metrem) po Barceloně. Stihli jsme vyrazit na kopec Sants-Montjuïc (řádný kopec, ale výhled překrásný), barcelonskou pláž (v pátek odpoledne vypadala jako česká koupaliště), vidět Vítězný oblouk, projít se několika parky (kterých mají mimochodem poměrně dost :)) a zajít na místní bleší trh (super Martinova láska ke starým bankovkám a mincím nás stála poslední cash peníze :)) ať žije svět platebních karet)

A poslední den jsme si nechali dostatek času na procházku Parku Güell - famózní záležitost na závěr pobytu. Vyrazili jsme hned ráno, kdy ještě nebylo takové vedro a davy turistů - velmi strategický tah. Budu se opakovat - miluji mozaiky, miluji Gaudího hravost, jsem ohromená... Takový parčík by se mi doma taky líbil. No nic, tak si alespoň koupím cement, rozmlátím staré kachličky a vyrobím si oázu u nás na zahradě. Přeci jen trpaslíci už vyšli z kurzu.

Na závěr ještě pár postřehů ze španělské kuchyně, aneb mé druhé španělské lásky. Díky Sangrii byla naše dovolená o mnoho barevnější a možná právě proto, se mi ty barevné mozaiky tak líbily. Ale ochutnali jsme i místní španělská vína. Na pořadu dne nesměla chybět ani ochutnávka místní Paelly, Pinchos, Gaspacha a Tapas. Prostě ňamky.... :) No dobře, dala jsem si i Mekáče, ale jen kvůli Mimoňům :)

Všem vám moc děkuji za podporu a čtení blogu, tlačí mě to psát dál a dál....Pac a pusu, užívejte léta a teplíčka, my jsme se vrátili do chladného Dánska, takže moje opálení a tetování už asi toto této nevykoukne....