Proč žít v Dánsku? a ztratit domov...

Nikdy jsem nebyla takový ten typický vlastenec, co hájí Českou republiku v hospodě, říká si, že to může být i horší a je nejvíc hrdý při olympiádě a mistrovství světa. Doma to mám moc ráda, ale vždycky mě srdce mě táhlo za hranice.

Teď to mám... Není všechno tak růžové, jak se zdá. Věci se umí lesknout jako pozlátko, ale když tu čokoládu rozbalíte, zjistíte, že jste si koupili polskou náhražku, která jen na povrchu vypadá pěkně. Nejsem zrovna schopná určit v které fázi kulturního šoku jsem, protože v mém případě je to trošku něco jiného. Nejsem tady jen na semestr a párty s Erasmáky. Jsem tady i proto, že si tady chci najít práci a  žít po boku Slováka, kterému už před lety ruplo v hlavě, že se usadí zrovna tady. Ale zpět ke kulturnímu šoku (Honeymoon phase, Crisis prase, Acceptance, Adjustment). Asi to vypadá na krizi. Protože poslední dva týdny jsem strávila především srovnáváním, co je tady lepší a hledáním důkazů, že má smysl to zkusit. Musím ale přiznat, že část mé hlavy už má nohy ze fázi akceptace a přizpůsobení, ale celému pochopení země mě čeká ještě dlouhá cesta

Aby to bylo lépe stravitelné, vypsala jsem si věci, které si na obou zemích cením a které mě zase naprosto vytáčí.

ČR a důvody, proč bych se chtěla vrátit

• Sociální život je bohatší. Všechny máte na dosah sms. Můžete překvapit v práci, či vylákat na odpolední dort, když máte vy nebo kamarádka trápení. Tady můžete akorát poslat holuba, nebo WhatsApp s podporou
• Je to můj domov. Jak to tak alespoň cítím. Vždycky, když se procházím ve městě kde jsem se narodila, nebo v Praze, mám takový ten vnitřní pocit. Tohle je moje, sem patřím. 
• Nic nenahradí váš rodný jazyk. To když si můžete dělat legraci z Pražáku, Brňáků či jiných přízvuků. Když kamarádce vysvětlujete svou depresi, tak se to prostě anglicky úplně přesně říci nedá
• Začali chybět i některé české potraviny :)  
• Zjistíte, že i když jste si namlouvali, že se vám vaši nejbližší nevzdálí, stane se to. Nejde být v kontaktu s jejich denním životem tak jako dřív. Najednou si uvědomíte, že vám ségra zase už dva týdny nenapsala a když jo, tak jednu, nebo dvě věty, což se špatně snáší
• Není tady žádný kopec, na který můžete vylézt a zařvat si do dálky a vypustit tak všechny své emoce. Nejvyšší "hora" Dánska má 170 m
• Chybí mi české víno a pivo. Ještě že naši byli na Moravě a čeká na mě teď zásoba
• Rodina a přátele. Až daleko od nich si uvědomíte, jak moc vám chybí a jak moc s nimi chcete mluvit o to víc, když jste jim vzdálení. Když jste srdcař jako já, který je rád ve společnosti své rodiny a miluje chvíle, když jsou všichni spolu
• Dánský jazyk. Čím dál víc mám pocit, že to nemůžu nikdy dát. Obzvlášť takový debil na jazyky jako jsem já. (Jediné co mi hraje do karet je, že kurzy Dánštiny jsou zdarma)
• Dán vás nikdy nebude brát jako součást společnosti (jako Dána). Drží si odstup. Baví se mezi sebou a nepotřebují kontakt s cizinci. Je těžké získat jejich "srdce". Jsou samozřejmě výjimky :) ale když to bereme plošně, tak z nich takový pocit můžete mít
• Nemůže si každý den přečíst METRO po cestě do práce, protože noviny, které prodávají jsou psané neidentifikovatelným sanskrtem
• Když chcete jít cvičit, musíte dost hledat, aby lektorka vedla hodiny v angličtině. Protože sice se všude se dozvíte, že každý Dán umí anglicky, ale proč by vedla hodiny v angličtině, že? Když předpokládá, že jsou tam samí místní 
• Když si chcete v Dánsku koupit auto, rozhodně to není prdel. Daň je natolik vysoká, že začínám chápat, proč tu tolik lidí jezdí na kole. Daň se počítá z hodnoty auta. Začíná na 120% a může se vyšplhat až na 180% ceny auta. Což znamená v konečném důsledku, že za peníze, které si v Dánsku koupíte Peugeot, nebo Hyundai (nic osobního) v Čechách máte BMW, či Volvo
  

Proč chci bojovat o své místo na slunci v Dánsku

• Dánsko mě zklidnilo. Skoro nikdo tady nehoní kariéru, všichni se nejvíc těší domů za rodinou a na to, jak si uvaří společnou večeři. Začínám mít pocit, že můj život má vyšší smysl, než se uhnat na kariéře a své ambicioznosti
• Dánové obecně více sportují. Když jedete na kole, můžete potkat i pár v požehnaných letech, který běží proti vám (tedy pardon - paní běží, pán vedle ní jede na kole). trochu frustrující pocit získávám z jízdy kolem posiloven, které jsou více méně pořád zaplněné 
• Dánsko je sociální stát, který se o vás postará. Nezaměstnanost je tu velmi nízká (v roce 2008 se jim to povedlo stáhnout až na 1,9%, normálně se ale pohybujeme okolo 4-6%). Takového bezdomovce tady skoro nenajdete. A když ano, tak se na něj společnost dívá dost odměřeně. Naposledy na vlakové zástavce jsem viděla pána, který se snažil něco "uloupit" od kolemjdoucích. Ale měl to dost marné. 
• Když tady vystudujete vysokou školu a nemůžete najít práci, systém se o vás postará. Dva roky dostáváte podporu na žití, která po odečtení daní je okolo 10 000 DKK, což je více než průměrný plat v ČR. Problémem je, že jsem tady nevystudovala celého Magistra :D takže smolík
• Vysoká škola je zdarma. Pro všechny i pro cizince. dokonce máte možnost získat finanční podporu od státu, když si najdete práci na pár hodin v týdnu. Bez práce nejsou koláče. Ty jsou jen pro Dány, ty dostávají podporu okolo 5000 DKK/měsíc (jestli si to dobře pamatuji) i bez práce :D 
• Daně jsou vysoké, ale člověk má pocit, že je neplatí do černé díry (Blanky, nedodělaných dálnic, trafik). Plyne mu z toho mnoho benefitů. Silnice vypadá jako silnice a ne panelovka
• Na mateřskou se chodí jen na půl roku. Druhý půl rok má otec, který ho může převést na matku. Takže všeho všudy rok doma. To zas tak nebolí holky a hlavně to není kariérní vražda, když chcete dvě děti  blízko u sebe
• Trade union (naše Odbory) tady mají nějaké slovo. Pomůžou vám se zaměstnavatelem vyjednat peníze, které vaše pozice vyžaduje. Když jde firma do likvidace, postará se o zaměstnance (najde jim práci a zařídí náležité odstupné)
• Work life balance něco znamená. 1:1 meeting s nadřízeným je na běžném pořádku. A co se řeší? Kde se vidíš za pár let? Jak se má rodina? Co tě trápí? Máš nějaké pracovní potíže, s kterými potřebuješ pomoct?
• Finanční stránka práce v Dánsku je velmi zajímavý důvod, proč tady dělat i uklízečku. 
• V Dánsku je pracovní týden pouze 37,5 hod
• 30 dní dovolené je taky prima věc, obzvlášť, když strávíte dost času na cestách do Čech a pak chcete někdy vyrazit i na dovču
• Dán se na vás nepovyšuje. Nedává vám najevo, že si vydělává více peněz než vy, natož pak že má vyšší společenský status. Dánové jsou si všichni rovni, tykají si a jsou vůči sobě dost otevření (i když to vyžaduje bolavou pravdu)
• Když máte psa, máte ho i kam vzít. Zeleně v Dánsku dost a parků/lesů přímo pro psy také 

Možná na mě padl splín právě kvůli tomu, že se chystám na Velikonoce domů. A možná taky proto, že jsem se rozhodla definitivně si sem přivést veškerou svou výstroj (což v mém případě vyžaduje dodávku - oblečení, knížky, kabelky, boty, vybavení kuchyně, šperky, šálky).

Už jsem dokonce poslala nějaké životopisy, takže není cesta zpět. Jde se bojovat. Ale nebýt Martina a pár přátel v Billundu, tak mě tady asi nic neudrží.

Dánská kuchyně.... aneb jak jsme vzala na milost svého největšího nepřítele (kopr)

V knihovně mě celkem zaujali knížky o dánské kuchyni, takže jsem si je půjčila místo studijní literatury :D Mám samozřejmě tendenci podělit se o své bohaté zážitky (a nejen z obrázků v knížkách, ale i z testování na vlastní kůži, protože moje ubytování má v ceně i stravu připravovanou Dány). Jsem sice jak na letní rekreaci, kde mám přesně dáno, kdy musím mít hlad, ale díky tomu jsem měla už šanci ochutnat spoustu dánských pochoutek. Nemůžu si stěžovat. Dánská kuchyně je specifická v několika ohledech. 

Vhledem k tomu, jaké v Dánsku vládne během roku počasí, setkáte se zde spíše s potravinami jako: červená řepa (kterou jedí naloženou jako my), brambory na všechny způsoby (pečené, vařené, zapečené, v salátu, na chlebu, krájené, loupané, v celku, .... a to by už stačilo, začínám si připadat jako Buba z Forresta :)) houby (cpou je bohužel do hodně věcí, ale nesbírají je) a sezonní věci. 

Pro milovníky ryb je Dánsko velmi příjemným místem. Ale nesmíte se bát experimentovat, protože mají taky milion způsobů, jak je připravit: nasolit, naložit, upéct, zapéct, syrové, uzené, vařené a spoustu jiných technik, které neumím přeložit :D

Na stole vám může přistát především: losos, treska, slanečky (milion druhů), krevety (ano, vím, že to není ryba), platýs. Nicméně do salátů, které tady mám nejradši, cpou nejvíc slanečky (moji spolužáci se vždy diví, jak je to slané, kupodivu.) Takže tati neboj, dovezu ti ochutnat, vím, že to máš rád :)

Snažila jsem se zjistit, co patří mezi typickou dánskou snídani. Budete překvapeni. Ano je to čokoláda, pěkně na máslíčku :) Když zavřete oči a máte tak 0,5 promile, tak vám to bude vzdáleně připomínat Nutellu (ale tu taky mají, kdyby náhodou). Nicméně to rozhodně není jejich dominanta. Dánové začínají den chlebem, máslem, plátkem sýra, vajíčkem nahoru a  někdy naloženými slanečky. Už začali být i trochu středoevropští a dají vám i corn flakes a mléko. Né, dělám si srandu, snídaně jako u nás, ale když si můžou vybrat a dělají snídani po svém a sáhnou po sýru. 

K obědu se většinou nacpou "chlebíčkem". Máte rádi chlebíčky? Já taky. Ale ty jejich jsou trochu jiná jízda. Říká se jim "Smørrebrød". Jsou to pořádné chleby, né chlebíčky. A hlavně, mějme na paměti, že jestli Dánové něco nešidí, tak je to jídlo, takže se připravte na to, že chleba není vůbec vidět :D Vypadají dobře a někdy i chutnají dobře, ale když jednou vyrostete na chlebíčku se šunkou (plnou glutamátů) a půlkou vajíčka s majonézou, přijde vám to dobré jen chvíli. 

Nejdůležitější jídlo dne je večeře u které se sejde celá rodina. Během týdne většinou servírují jen jeden chod, ale o víkendu, mají hned tři :) Zde pár obrázků pro představu, co můžete dostat za menu:

 Ale myslím si, že se nikdo nemusí bát, že by si nemohl dát řádný burger v nějaké specializované hospůdce, či typickou Čínu a sushi. Možností je dost. Ale co určitě stojí za ochutnání, jsou dánské pekárny. Všechno, co si zde koupíte, je neskutečně sladké, takže pozor na to. Já osobně miluji všechny druhy šneků, kterých je tady na výběr, kolik si zamanete. 

Jedu vadu na kráse to ale má. Nesnáším kopr. Nemyslím si, že jsem sama, nicméně tady tuhle válku nevyhraju. Umí ho totiž záhadně přimíchat i na místa, kde není vidět a zákeřně vás bodnout specifickou chutí až při prvním zakousnutí. Takže jsem se dneska rozhodla boj vzdát a zkusit vzít kopr na milost a přestat se vyhýbat pochutinám s ním. 

Ačkoli jsem si myslela, že když nejedu do Ameriky (na Erasmus) na "hambáče", že to nebude s váhou tak hrozné. Musím ale přiznat, že all - inclusive servis velmi oceňuji a nejsem schopná v sobě zapřít "čecháčkovství", které mě předurčuje k jasnému záměru -  "Ber vše, co je zadarmo!!!" Takže na kole budu muset začít jezdit ještě usilovněji, než doposud (do Billundu za Martinem volím stále vlak). 

Co jsem o Dánech zjistila....jsou divní ale asi vážně šťastní. A já se jim nedivím.

O Dánech se říká, že jsou jedni z nejšťastnějších národů na světě. http://edition.cnn.com/2014/03/20/travel/happiest-countries-to-visit/
Ale jaké je to žít vedle nich, když váš "mindset" není úplně naladěn na jejich vlnu.... O tom bude dnešek.

Jak si představujete typickou Dánku?? Blonďatou? Zrzavou?
Blond je správně, což je mírně frustrující realita pro mě a další blond češky, které jsou na to náležitě hrdé (protože tady holky, rozhodně neokouzlíte jako v arabských a jižních zemích Evropy:(, tady si vás každý splete s místní klientelou).
Nicméně v čem zazářit můžete, je outfit, ve kterém do města vyrazíte. Protože vzít si vytahaný svetr, botasky (Nike, jiné jsou nezákonné) a vyrazit jak vás pán bůh stvořil (bez make-upu a hřebenu, který jste ráno v zásadě nepoužila - drdol to jistí, když se to začne mastit ) ---- to je šance pro nás holky, tak vzhůru do boje. Ale ještě si nesmíte zapomenout svůj nejnovější iPhone a MacBook Pro samozřejmě, protože Samsung, nebo jiné konkurenční značky tady nemají šanci.

No a kluci?? To je taky kapitola sama o sobě :) Kdo má rád nordické typy, zajisté si vybere, ale nechci riskovat rusovlasé děti, takže to nebudu pokoušet :D (nic osobního) Nicméně když dánské dívky do ulic vyráží neučesané, kluci (muži) to berou za ně a gel si kupují na kila, protože co kdyby došel, tak by si nemohli udělat "gelové brázdičky" po celé hlavě.

Ale vážně nic osobního v tom nehledejme, jsou milí a někdy se dokonce snaží být i přátelští, ale znáte to, každý má svůj pohled na věc, takže takto to vidím já.

Jestli pro Dány něco znamená svaté slovo, tak je to "Work life balance" Nikam nepospíchají (ani v autě ne, když někoho předjíždíte na dálnici, dívají se na vás jako na tupáky, kteří se chtějí nepochybně zabít). Jejich chůze je na mě extrémně pomalá (a to jsem prďola, který tak rychle neběhá). A ve škole? Dneska jsem měla tu čest pracovat na jedné seminárce s Dány a to bych vám tedy všem přála vyzkoušet :D (něco na mě, nerváka v každé situaci, který se snaží pracovat víc než produktivně). Demokratická rozhodnutí se dělají div né hlasováním. Všichni musí odcházet se stejným podílem práce (i ti co se neobtěžovali dorazit na meeting). A hlavně něž se něco rozhodne, tak se o tom musí minimálně hodinu a půl zbytečně mluvit, aby téma získalo dostatečně velkou vážnost. SO NICE EXPERIENCE, něco na tom bude, že jsme si nejvíc podobní s efektivními Němci.

Musím se vám přiznat s jednou úchylkou, kterou mám a budu jí zde muset asi evidentně odstranit. Hrozně mě irituje, když já sedím a ostatní nade mnou stojí a baví se okolo mě, nebo nedej bože se mnou. Mám hrozně nerovný pocit. Ano, vím, že je to trochu divná úchylka, ale o to víc mě dotáže vytočit do běla, když sedím v restauraci, užívám si romantický večer u večeře a přijde dánská rodina, která ten večer hodlá také slavit (v konečném počtu přes 10 lidí), kteří vám stojí za zády a čekají na zbytek skupiny!!!! Protože když čekají na své příbuzné, tak vždy STOJÍ, než dorazí zbytek skupiny....Klidně i 20 minut. To nedávám.

Ale když už jsme článek pojmenovali šťastní Dánové, konec se šikanou a jdeme chválit. Jsem tu vážně šťastná. Víc klidná (vím, že se teď dost lidí směje, ale fakt :)) Čiší z nich klid a pohoda. Učím se tu jinému pohledu na život.

Dánové si taky potrpí na nízkotučné věci. Ale na rozdíl od ČR, tady to má chuť. Jogurty, mléčné výrobky, sýry.... všechno má méně tuku než u nás. A mléko je je příklad za všechno - v nabídce 0,1%, 0,5% a  naše polotučná verze 1,5%.

Pro milovníky vany a dlouhého koupání Dánsko asi nebude to pravé ořechové. Většina mladých rodin rodin si domů vanu už nepořizují, protože tvrdí, že to je plýtvání vodou (což samozřejmě je, ale kdo nemá rád se naložit jednou za čas do vany a dát si relax). Vany jsou v domech ze 70. let, ale při rekonstrukci si je většina lidí stejně nahradí.

Další zvláštnost. Na své zahradě nemůžeš pálit - listí ani větve. Vše se vozí na skládku. Ale když chceš ohniště, není problém.... Hm aha.

Pro milovníky raw stravy: Dánsko je to právé místo pro vás. Dánové zeleninu skoro nevaří, jedí ji úplně syrovou, nebo jen přelitou horkou vodou. Syrový květák, nebo pórek v salátu chutná trochu jinak, ale začínám s zvykat. Ale na druhou stranu: Dán vám nesní syrové maso....nikdo. Tatarák jim nestrkejte, nebo jen v situaci, když už nechcete být kamarádi. A to mají tak výborné hovězí... Neví, o co přichází :)

Jestli se někde na světě nekrade, tak je to v Dánsku (respektive myslím to plošně, barák vám klidně vykrást můžou, ale to rozhodně neudělá Dán). To, že odejdete ve škole na záchod a necháte si vše na lavici (mobil, peníze, PC) a nikoho to neznepokojuje, to už jsem si zvykla. Ale to, že tady každý na zahradě má zahradní nábytek (žádný šunt podotýkám) a ještě k tomu nemá plot a že před obchoďákem zůstává nějaké zboží i přes noc, to jsem ještě nepochopila.

A co oceňuji nejvíc? Miluji moře, nemusím se v něm koupat, ale ráda do něj koukám a užívám si pobřeží, mušle, vlny... (část mě je asi ryba) V Dánsku to máte maximálně 50 km k moři ze všech míst ve vnitrozemí, takže pro mě trochu ráj. I když v létě je koupání na neoprén a v zimě máte pocit, že vás to odfoukne.

Mám ještě pár postřehů, s kterými se vám pochlubím, ale zas příště, ať vás neutahám na poprvé.